Před čtrnácti dny jsem měl rozhovor s Mary, což je naše irská hosteska. Na rozdíl od našich hostesek má tato skoro 60 let a tak se psuje spíše do babičkovské roviny, nicméně je s ní sranda a všichni ji máme rádi. Ten rozhovor se týkal sněhu. Tady na středozápadě sníh nepadá, ale prý nahoře v Connemaře (Ach ty má Connemaro, kdy já tě konečně uvidím?) už sníh párkrát v životě viděli.
Kieran, šéf a vlastník Meka v Shannonu, se mě zase ptal, co mi chybí o letošních vánocích a já mu řekl, že sníh. Zasmál se a prý, že ten mi bude chybět tak dlouho, jak dlouho budu chtít zůstat v Irsku.
Ještě včera odpoledne v pneuservisu, kde mi nějaký litevec měnil pneumatiku, mi Denis (majitel našeho domu) skálopevně tvrdil, že v Irsku nesněží. A když tak jeden centimetr, protože na víc není zdejší počasí vybaveno. A taky tak cca jednou za dvacet let.
Nuže, přátelé, ono jednou za dvacet let je právě dnes a já spěchám, abych to tady vyhodil, dokud je venku nasněžíno. Kochejte se Elm Parkem pod sněhovou pokrývkou! Bůhví, kdy se zase něčím podobným budete moct kochat příště…