Předtáborové setkání

Debatní trojlístek

Tak jsme měli první setkání hlavounů letošního tábora. A hned skoro všech. Nechápu čím to je, ale ještě nikdy, na žádném setkání jsme nebyli všichni. Asi je to kacířská myšlenka. Asi bych chtěl moc. Jenže co se dá dělat? Jeden onemocní, druhý má něco s nějakým kurzem… a nakonec jsem rád, že přijdou aspoň tři. Tentokrát to sice nebylo tak tristní, ale absence jednoho vedoucího a dvou praktikantů na iniciační schůzce hlavounů zamrzí. Všimli jste si jak o takové kravině člověk může psát celý odstavec a neunavit se? Mohl bych to tady omílat ještě další dva odstavce… Jak mě to vytáčí a jak se mi to nelíbí… Že se člověk snaží, utrácí svůj drahocenný čas a nakonec, když může prezentovat ovoce své snahy, tak se nesejde ani třetina zodpovědných osob. Ale mě to neštve. Důležité je, aby se všichni sešli na táboře. Jinak je mi to putna. ALE JESTLI MI NĚKDO Z NICH NA TÁBOŘE ŘEKNE, ŽE SI NEPAMATUJE, CO SE NA PŘEDTÁBOROVÝCH SEZENÍCH PROBÍRALO A BUDE TO NÁHODOU JEDEN Z TĚCH CO NA TO HODILI KOLÍK, TAK JE POVĚSÍM ZA KŠANDY NA STOŽÁR MÍSTO VLAJKY!!!!!
Jsem klidný… Absolutně klidný člověk. Jsem tak klidný, že i teď, když píšu tahle slova (a sedím s Pipi a Richiem v krčku mezi hlavní budovou a kulturou na DDM) tak klidně oddechuji a jsem schopen racionálního uvažování… 🙂
Takže jak to teda dnes proběhlo? A vlastně ještě probíhá. Sraz jsem měl v 15.30. A měl jsem plán, že když pro mě přijede Crusher, bude vše OK a já s přehledem stihnu doma vše sbalit a být v 16.30 na baráku (DDM). Leč chyba lávky! Občas mám pocit, že plány dělá člověk jen proto, aby pak bezmocně sledoval jak se mu z nich staví domeček z karet. Jen stojí opodál a kouká jak se celý jeho plán hroutí a nemůže se pohnout, aby mu nastavil oporu, protože zjistí, že dopad té situace ho zalil do betonu. Obrazně řečeno.
No, ale dál. Crusher dojel v 16.40. Zvonil mi ve chvíli kdy jsem už ztrácel naději v husté mlze a s naprostou ztrátou sebevědomí odcházel na autobus, že stojí za Konsignou. Naštěstí se začátek akce posunul na pátou hodinu a tak byl čas dokonce dát napít Crusherově schade, zajít do Hrušky a po cestě nabrat Pipi. V pohodě jsme dojeli ke mě, zabalil jsem svých sedm švestek, a když jsme přijeli k DDM, už tam čekala Marťa s Janičkou. Připravili jsme techniku, zapojil jsem svého iBooka do projektoru, pustil Aerosmith a zapojil se do živé debaty s ostatními přítomnými. Postupem času přišli další, a když jsme nabyli dojmu, že poslední ohlášený (nebudu jmenovat, jinak to Ivetku Ko rozlítostní a to bych nechtěl) bude mít poněkud zpoždění, začali jsme bez něj. Nejdřív oznámení změny velení, kterážto ovšem informace spadala do kategorie tak moc veřejných tajemství, že to vlastně nevěděl akorát ten projektor a pak už jsme se vrhli na prezentaci celotáborovky, která se všem moc líbila… Ne, byli jí přímo nadšení! Veselost prýštila z každého jejich póru…. no dobře, kecám… Ale představa je to hezká, ne? G4 osvětlil některá moje opomenutí (děkuji G4) a celkově vzato doufám, že jim to „něco“ řeklo. Ano, je to sice představa nahony vzdálená té před chvílí popsané, ale na druhou stranu je mnohem realističtější. Po primárním programu, který se asi nesetkal s přílišně kladným přijetím začala sekundární část akce. Abyste to pochopili, nejprve bylo táborové setkání hlavounů a poté následovala akce mých Rohlíčků. Jakýmsi skluzem na ní zůstali i dva vedoucí, jednak G4 a druhak staronový přírustek Jocho s modře svítícím diablem.

Diablo 

Update 18.4.2006 – Takže fotka je zde, konečně to umím… 🙂

Advertisements

2 comments on “Předtáborové setkání

  1. Začínám si pomalu zvykat, že při plánování Rohlíkácké/táborové akce musí člověk počítat s tím, že se nezúčastní všichni, i když by se to od nich očekávalo. Nechci tady moralizovat, takže zůstanu jenom u toho, že je na odpovědnosti a volbě každého z nás, jestli se zúčastní nebo ne.
    Letos by měli vedoucí a praktikanti mít větší povědomí o celotáborové hře, vzhledem k tomu, že se na ní letos podílí 2 vedoucí a několik praktikantů a 2 vedoucí byli u porodních bolestí nápadů, které přicházely na svět. Každopádně budeme se muset na táboře každý večer sejít a domluvit se, co se bude dít následující den. Ale to nevadí, protože to už ke koloritu tábora patří a taková večerní slezina vedoucích je uklidňující oázou po dni stráveném s dětmi.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s