Exkurze v divadle, druhý pokus…

… a úspěšný!

Poslední letošní akce Rohlíků je za námi. To „letošní“ myslím z pohledu školního roku, takže pokud budeš mít, Pipi, problém s interpretací, klidně se na mě obrať, rád ti to ještě vysvětlím po telefonu… 🙂

Seděl jsem v kavárně Librexu a připojen k Internetu jsem psal předchozí příspěvek. Paní číšnice se pobaveně zasmála, když jsem si objednal ledový čaj slovy: „Když uvidíte, že je moje sklenička prázdná, doneste další, díky…“ a já, čekaje na iKo, pokračoval v psaní. Náhodou se kolem mihly Chlupáč (PN) a Chlup (ZCH), které však zmizely krátce po příchodu iKo, jež přišla neobyčejně přesně. Takže jsme se přesunuli na schody před divadlem Antonína Dvořáka a za chvilinku dorazily další členky naší rohlíkácké squadry, Ďolíčky a KD. Vzápětí iKi a Pipi a to už jsem se začal strachovat, že pánská část našeho oddílečku jsou nekulturní barbaři. Naštěstí se postupně začali zjevovat DM, G4 a Luke. S PP. A nakonec RK. Byli jsme tedy všichni ohlášení a já jen němě zíral. Účast i v tom vedru byla prostě ohromující.

Ve tři hodiny jsme se přesunuli k bočnímu vchodu do divadla, kde na nás už čekal pan správce, který se nás ujal, a exkurze začala. Nebudu se rozepisovat, protože se domnívám, že vnitřnosti divadla stojí za zhlédnutí, takže si dobře prohlédněte komiks o návštěvě a já mezitím pouze vyzdvihnu několik světlých momentů.

Moment 1. Skvělý průvodce. Pan, který nás provázel, pracuje jako správce budovy a podle všeho dost rozuměl tomu, co říká.

Moment 2. Můj synoveček captající po prknech, co znamenají svět, byl neodolatelný.

Moment 3. Rohlíci asi taky, ale jistý si nejsem… (můžete mi do komentářů napsat nějaký feedback ať vím, na co se mám příště fokusovat?)

Moment 4. Věděli jste, že jeviště je větší než hlediště???

Moment 5. Sbírka kopí a-la Rembrandtova „Noční hlídka“ byla inspirující.

Moment 6. Nechápu jak se v přístavbě mohou herci (o nichž je známo, že jsou jaksi spíše duševního zaměření než praktického) orientovat. Stačilo, aby s námi pan průvodce párkrát sešel po schodech, párkrát vyjel výtahem, párkrát změnil směr na chodbách a párkrát prošel dírami v časoprostorovém kontinuu, a byli jsme ztracení. Prý má každé patro jinou barvu… takže barvoslepí herci potřebují GPS a výškoměr….

Moment 7. A jako poslední… absolutně nechápu jak se architektovi podařilo nacpat do té malé přístavby tři zkušební sály (činohra, sbor a hudba), nahrávací studio, baletní sál, bistro a vrátnici!

Po exkurzi se ještě někteří z nás dali zlákat na cédéčka do čajovny Lapalála k Alasakovi, ale brzy nás opustili, a tak jsem tuto akci mohl považovat za ukončenou.

PS. To iKo: Děkuji, bylo to moc fajn…:-)

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s