Táborový zápisník 04

Nějaký čas jsem se k psaní zápisků nedostal. Nechci se vymlouvat, ale pravdou je, že za poslední dny se toho událo hodně, a protože jsem jeden z aktérů, neměl jsem zrovna času nazbyt.
Došlo na první zranění. Došlo na první táborové lásky i zklamání. Pomalu zvolňuji tempo v pouštění hrůzy a začínám s radostí zjišťovat, že to se mnou tak strašné možná ani nebylo. Pokusili jsme se vyřešit rostoucí krizi mezi praktikanty (jak to dopadne ještě nevíme, ale za pokus to stálo) a konečně donutili nezbedné chlapce z pokoje č. 20 (4 obeďárovanci ve věkovém rozpětí 13-15 let, kteří nás svými nápady nepřestávají udivovat. Na jejich playlistu jsou položky typu: podomácku vyrobená vodní dýmka z flašky od kofoly, lezení na pokoj přes balkon v prvním patře, zabavování žárovek na cizích pokojích, protože ty jejich jsme jim zabavili z důvodu neuposlechnutí nařízení o zhasnutí po večerce apod.) sekat dobrotu. Víceméně.
Během netradičníc olympijských her mě přímo ohromil zápal do boje, který prokázali snad všichni účastníci tábora. V utkáních ve Středozemním rugby (speciální obdoba rugby, kdy se místo hromadění hráčů v jednom stohu berou šátky, zastrčené vzadu za pasem) se do sebe jednotliví hráči pouštěli s opravdu velkým srdcem! Několik obvázaných odřenin asi mluví samo za sebe… 🙂 Člověka vždy potěší, když vidí, že někdo tímto způsobem ocení jeho snahu v tvorbě programu.

Zápal do boje

 

Jediné, co mě trochu překvapuje je poměrně vysoká citlivost na počasí. Tolik škrábání v krku a angín (cca 5 lidiček) jsem na táboře ještě nezažil. Zřejmě si svou daň vybírá letošní vyjímečně skvělé počasí. Jak známo, o počasí platí, že může být i hezky hnusné. Což znamená, že podívám-li se z okna, tak v souladu s předešlou teorií musím konstatovat, že je tady letos hnusně hezky. Vedro, že se i oči pod brýlema potí, vzduch se nehne, krávy na nedaleké pastvině díky tomu prasáckému pařáku máchají ocasama o poznání líněji a děti, vrátivší se z celodenního výletu byly o dost skleslejší než obvykle. Nicméně na večerní diskotéce to nebylo znát.

Diskotéky jsou tady silně diskutabilní téma. Na nástupu, když se prohlásí, že je diskotéka, tak napříč celým spektrem pohlaví, věku a národnosti proběhne vlna radostného vzrušení… a pak, na dydžině, tancuje sedm párů, po stranách na židlích sedí dalších cca 20 lidí a zbytek se bezprizorně potuluje tábořištěm. Obvykle to potom utínám před desátou a hrnu je do postelí, protože se nemůžu dívat na devítiletého drobka HH, kterak se bezcílně potuluje okolo jídelny, smutný, že s ním BK nechce tancovat, protože je maličký… chudáček. Mám pro něj pochopení. 🙂

S dalšími zápisky se ozvu ještě před koncem tábora, snad to stihnu.
Prozatím se loučím, P.

Reklamy

2 comments on “Táborový zápisník 04

  1. No už jsem myslel, že vedro přerušilo všechny linky. Tady v civilizaci byl včera tuším 141letý teplotní rekord, tak u toho lesa a vody je určitě příjemněji a můžeme jen závidět.

  2. Jen tak mimochodem, předposlední odstavec, předposlední řádek- děti bylY skleslé.
    Šťourala jsem až jsme došťourala, něco vytknout musím, ne? 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s