Cesty do práce, část. 11

Aneb, perličky z cestičky
Zastávka „Hotel Bělský les“, 7:10 ráno. Dva max. 15-ti letí obeďárovanci, sedící v čekárně a vesele vypalující si držky kvalitními cigaretami podezřelého původu, očividně považují nedávno přijatý zákaz kouření na zastávkách a stanicích hromadné dopravy za zábavnou historku. Dokonce jeden odvážný starší chlápek, ve snaze osvětlit jim tuto skutečnost, se nakonec dozví, že je pi*us (dosaď „č“) a má jít do pr*ele (dosaď „d“). Načež oba vstanou a nastoupí do autobusu, který se sice rozjede, ale po pár metrech zastaví, z předních dveří se vyřítí řidič a oba uhrovatí mládenci najednou s překvapením zjišťují, že do pr*ele (dosaď hádej co?) půjdou oni…

Křižovatka Závodní X Rudná… (u vítkovického stadionu)(vlastně dnes už u Městského stadionu). Řízením osudu (či spíše vůlí vyšších míst) je tam kdovíproč prostřední pruh pro přímou jízdu uzavřen a osobákům je na směr do Českého Těšína určeno odbočení vpravo (které ovšem stejně nikoho nezajímá). Klasická situace… pravý pruh je ucpaný jako záchod ve vlaku druhé třídy a levý pruh je zkušebním rychlostním polygonem zmrdů v autech s cenami nad jedno mega (nikoli nezbytně). OK, je to běžný kolorit našich silnic, tak proč bych se nad tím měl pozastavovat? Jde o to, že výše zmínění zmrdi na konci svého zkušebního polygonu pak myškují a přivádějí tak k šílenství brzdy náklaďáků, jedoucích spořádaně v pravém pruhu. Ano, vím, že platí pravidlo zipu, ale jak jsem měl dnes možnost vidět na vlastní brýle, náklaďáci ve většině případech před sebe pustí jednoho zrmda, a když chtějí přidat, tak se před ně nasáčkujou další dva…

Přechod pro chodce na Frýdecké pod Rudnou je už delší dobu, zejména v dopravních špičkách, poměrně adrenalinovou záležitostí. Mnohdy je snazší přeskákat po piraňách Amazonku, než tam bez úhony přejít na druhou stranu. Je to přechod, který volá po semaforech víc než kterýkoli jiný. Dokážu si představit mnoho přechodů, na kterých jsou semafory platné jako steak hladovému vegetariánovi, ale tady, kde by se určitě hodil, to zatím nikoho nenapadlo (vím, že se mnou řidiči nebudou souhlasit a je mi to srdečně putna…). Asi na jeho postavení nejsou peníze… Zřejmě je levnější tam raději postavit hlídku městských policajtů, kteří než pochopí, co vlastně mají dělat, tak okolojedoucí řidiči sami zpomalují a pouštějí nás, beznadějné socky, přes cestu. Předevčírem oba policisté probírali problémy digitální fotografie, včera oba seděli v přistavené policejní fabii a dnes se oba rozšafně bavili nevím o čem, ale ten u cesty obšírně gestikuloval pravou rukou, takže asi o něčem důležitém. Problém byl v tom, že v té ruce držel plácačku na zastavování aut a několik řidičů si jeho gesta vysvětlilo prudkým bržděním…

Reklamy

4 comments on “Cesty do práce, část. 11

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s