Cesty osamělého skútristy

Že se nedá cestovat s malým skútříkem? Jo, jistě, už slyším Gimlyho jak se shovívavě usmívá a posměšně poznamenává, že jsem blázen, a že na fichtlu se dá jezdit max. kolem komína. Ale já tvrdím, že když je chuť, tak to není problém. Navíc už nechci moc využívat dobrotivosti Crushera a jeho Schade. Nikomu se asi moc nelíbí, když neustále půjčuje svůj vůz, že ano.
Takže každý víkend po dobu asi čtyř týdnů zvedám laťku dojezdu čím dál více a už jsem viděl zopár zaujímavých miest v blízkém i méně blízkém okolí matičky Ostravy.
Začalo to před měsícem první „neokolokomínovou“ cestou na Ostravici za Lanou a Lamou. Byla zima a já si poprvé všiml, že je to do kopce (viz předchozí článek). Bezpečně jsem dojel tam i zpět a ještě jsem si stihl vyblejsknout zmrzlou přehradu Šance.
dsc_5091.jpgDalší víkend bylo počasí, že bys skútristu nevyhnal a tak další výlet musel počkat. Ale to jsem si pak vynahradil a následující týden vyrazil po oba víkendové dny do Beskyd. Sice v sobotu dopoledne byla ještě zastávka na dsc_5098.jpgSlezské Hartě s mým kolegou LCH (měli den otevřených dveří), kde nás vzali do přehrady (stejně jako tisíc dalších lidí) z čehož pak měl nejeden klaustrofobik noční můry (zde naleznete několik fotek a posuďte sami), ale odpoledne už na nic nečekaje, osedlal jsem Maa a vyrazil na Morávku… kam jsem ovšem nedojel. Neumožnila mi to vyprazdňující se nádrž mého červeného mazla. Druhý den jsem tento ořech vyřešil zakoupením pětilitrového demižonu na Shellce ve Vratimově a konečně jsem mohl dojet až k Surovcovi. Všude plno sněhu, ale sluníčko pralo jak Božena před Oldřichem, aby na sebe upozornila a navíc… bylo to tam moc hezké. Mimochodem…. ne, že by Mao měl takovou spotřebu, to jenom já lama vyrazil s půlkou nádrže, takže se pak nedivte, že mi došla šťáva.
dsc_5107.jpg Další týden už počasí bylo k nám skútristům přívětivější a sem tam už bylo možné nasadit na helmu tmavé plexi.
No, a o posledním víkendu jsem si naordinoval kousek Oderských vrchů kolem Klimkovic, Olbramic, Bítova a podobných „děr“ na jihozápad od Ostravy. Člověk by nevěřil jaké zapomenuté oblasti jsou na dostřel od centra třetího největšího města republiky. Obzvláštní pozornost jsem věnoval Božím mukám, které tam získávaly obzvláště na zajímavosti, jelikož se daly fotit bez jinde všudypřítomných drátů el. vedení.

dsc_5102.jpg

Ve Vřesině jsem pozdravil svého strejdu a během našeho rozhovoru kolem nás projelo stádo skútrů. Zamávali jsme na sebe a až později jsem se dozvěděl, že to byl klub „Moravia Scooter Riders“ na své projížďce. Držím jim palce…. rád bych se k nim přidal, ale obávám se, že bych jim se svým malým červeným vozítkem nestačil… 🙂
Neděle byla ve znamení tepla, sluníčka, Lany, Lamy a okružní cesty skrz Ostravici, Frenštát (zastávka u Axioma), Hukvaldy a návratu domů.

Z těchto výletů jsem si odnesl několik důležitých postřehů:
1. Čím menší pes, tím víc ho přitahuje červenobílý sněhulák s černou helmou na červeném skútru. Nevím, jestli je to způsobeno mým „štěstím“ nebo je to všeobecně známý fakt, ale pravda je, že se jim do kopce ujíždělo hodně ztuha…
2. Motocyklisté se dělí do skupin na motorkáře, skútristy, dédéóčka, čopristy a rybáře.

  • Motorkář – sedlá různé druhy motorek, nekapotovaných i kapotovaných, často na své motorce cestuje (a to i velmi daleko), jezdí normálně a zdraví i skútristy.
  • Skútrista – sedlá skútr, nechává se často předjíždět (pokud zrovna nejede například na Silver Wingu od Hondy), je ostražitý a zdraví i motorkáře 🙂
  • Dédéóčko – sedlá nejrůznější napodobeniny závodních motorek, na předpisy má velmi specifický názor a ve většině případech na ně sere. Občas mu to nevyjde a pak tahají jeho ostatky z rokle vrtulníkem. Bývají mladí, proto jsou vhodnými Dobrovolnými Dárci Orgánů. Nezdraví nikoho.
  • Čoprista – sedlá čopry a jeho majestát je mnohdy silnější než jeho chopper. Zdraví a usmívají se u toho.
  • Rybář – sedlá obvykle babetu (nebo některého jejího potomka) a poznáte ho podle maskáčů a rybářských prutů. Nezdraví, nezvládnul by to…

pozn. aut.: rozdělení motocyklistů je pouze zběžné, subjektivní a vychází z mé krátké prozatímní zkušenosti… pokud jsem tím někoho naštval, je to jeho problém 🙂

Reklamy

3 comments on “Cesty osamělého skútristy

  1. Ano, bylo to pěkné odpoledne, když jsi s Maem zavítal k nám pod Radhoštˇ. Ale píšu to i kvůli něčemu jinému – skútr je také společenským a konverzačním fenoménem – vzpomeň si, jak hned po Tvém příjezdu na nás volal soused přes potok a v následujících dnech jsem měl další dvě hlášky uvozené slovy „když u Tebe stál ten červený skútr“.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s