Moraváček v zemi za duhou, část 9.

Autobusová story

Úplně původně jsem o věcech, které zmíním v následujících odstavcích, chtěl psát později a ve více článcích. V těch o irských ostudách… Nicméně člověk míní a okolnosti a Yamaha Aerox mění…
Je sobota, časné dopoledne (pozn.: cca 11 hodin). Jedu si takhle svých 60 po neoblíbené N18 z Limericku směrem na Ennis, vítr mi hvízdá kolem helmy a déšť mi na plexi tvoří malé potůčky. Ty se na okraji slévají v jeden větší, který pomalu, ale jistě odkapává na mou bundu. Typická situace… vepředu mokro, vzadu sucho. To už tak bývá jedete-li v dešti na motorce/skútru/čopru/atp. Motorkáři/skútristi/čopristi/atpisti detaily neřeší…
Právě projíždím po mostě přes odvodněné rameno řeky kolem Bunratty, když náhle motor mého nevěrného Šemíka ztratil výkon a opět se utopil. Téměř měsíc po předchozím breakdownu se situace opakovala…
Vzhledem k času, který mi zbýval do začátku pracovní doby, dešti, který po utopení motoru zákeřně zesílil a díky vzdálenosti, která dělila mou obtloustlou maličkost od Shannonu jsem si vzpomněl na výstižný způsob reakce, který je vlastní čechům, polákům, slovákům a dost možná i všem zbývajícím slovanům. Řekl jsem nahlas: “KURVA!!!”, protože výrok: “toť je ale vskutku nemilá situace” ani zdaleka nevyhovoval aktuálním požadavkům.
Prší a já tlačil toho modrého ptakopyska až do Shannonu, což je bratru nějakých dobrých 7 km… ne-li víc. A dobře mi tak! Nevyslyšel jsem varovný hlásek ve vlastní hlavě, že bych měl uvažovat nad switchnutím svého dopravního prostředku za jiný téhož typu. Dal jsem svému modrému Šemíkovi ještě jednu šanci a on se mi odvděčil několikadenní zkušeností s autobusy společnosti Bus Eireann (čti bas éren). Ale nepředbíhejme…
Dotlačil jsem Aeroxe do práce, zavřel ho v lisovně (to je taková místnost, co v ní je lis, obrovské kontejnery s šíleným bordelem a několik krys. Zařízení, které je vlastní každé potravino-obdělávající instituci. S většími či menšími rozdíly). (S ohledem na můj poněkud provlhlý zevnějšek mě kolegové okamžitě překřtili na námořníka. Od té doby mi tam všichni říkají “sailor” nebo “marynarz”, což je polsky… :-D)
Zatelefonoval jsem do firmy Meskell Motorcycles, neboť po předchozí zkušenosti, kdy jsem měl dosud v živé paměti tlačení skrz východní Limerick do centra města (protože Tony Kiely, byť sympaťák, nemá jaksi možnosti k přepravě motocyklů), mi jaksi chybělo potřebné nadšení pro zopakování tohoto výkonu opačným směrem a navíc i jeho překonání, co se vzdálenosti týče. K mé radosti mi Tom (bratr majitele) řekl, že může v pondělí pro můj skútřík přijet. Potěšil mě, přiznávám. Pravděpodobně mi v tu chvíli zachránil pobyt v Irsku a ani o tom neví… Byl jsem tak nasraný, že stačilo, aby mě na rozpisu práce vrazili na kasu a letěl bych do Česka 🙂 (přeháním, mí věrní a známí čtenáři dobře vědí, že to by se nestalo ani za zlaté prase, na to je tahle výzva příliš velká…)
Každopádně zbývalo dořešit několik zásadních problémů a tímto se konečně dostáváme k onomu výše zmíněnému popojíždění irskou obdobou MHD a irskou obdobou ČSAD.
Ovšem hned ze startu… než začnu cokoli kritizovat, vemte laskavě na vědomí, že je to pouze můj subjektivní názor.
Zkrátka a dobře… všem tam u nás, kteří nadávají na MHD v Ostravě vzkazuji toto: “Přestaňte (dovoleprdele) fňukat a važte si toho, co máte!” A protože jsem se k takovým lidem řadil i já, skládám tímto ostravskému dopravnímu podniku hlubokou omluvu.
V případě Bus Eireann se můžete spolehnout na jediné dvě věci. Ta první je, že ze svých startovních stanic busy vyjíždějí. Opravdu! A ta druhá…, že pokud jim do cesty vyroste jakékoli lidské sídlo s počtem obyvatel nad 10 tis., máte postaráno o vyhlídkovou jízdu plnou překvapení a nevšedních zážitků… Akorát pokud spěcháte třeba na letadlo, nebo vám to náhodou letí kolem šesté ráno, jeďte raději taxíkem.
Bus Eireann zajišťuje autobusovou dopravu jak meziměstskou na dlouhé vzdálenosti (zatím netestováno), lokální dopravu, obdobu příměstské (testováno, výsledek následuje) a dopravu čistě městskou (testováno, zažito, nikdy více).
Autobusy městské dopravy nejezdí jednu trasu tam a zpět jak je u slušně vychovaných autobusů MHD zvykem, ale jednu trasu dokolečka. Zastávkové jízdní řády neexistují, je znám pouze odjezd z Centra a následně odjezd z cílové stanice. Jelikož jezdí v cca 15-ti minutových intervalech, můžete si to přece spočítat, ne? A aby toho nebylo málo, každý bus jezdí sice dokolečka, ale pokaždé jinou trasu, mnohdy po úplně jiných zastávkách. Moje linka 308 jede jednou kolem St. John Hospital a podruhé kolem Dunnes Store v Castletroy. A protože v Limericku neznají mezi devátou ranní a devátou večerní význam slovního útvaru “průjezdná silnice” je více než zřejmé, že nějakých 15 minut mezi spoji je silně optimistická představa. Není výjimkou, že z centra jste doma rychleji pěšky než autobusem… nebo i autem, abych byl spravedlivý.
Další z věcí, která mě popravdě docela překvapila je fakt, že v neděli před jedenáctou autobusy nejezdí.
Nevádi… prošel jsem se. Hoďka do centra uběhla jako nic, a když mi do uší hráli U2, připadal jsem si skoro klasicky. Irské město, irská muzika, irové spali. Limerick v neděli ráno nepostrádá určité kouzlo… :-))
Autobus do Shannonu mi z autobusového nádraží jel přesně, jen jsem si ještě předtím musel koupit deseticestnou jízdenku za 37 jůro a se slzou v oku jsem si uvědomil, že tohle je částka, kterou mi Aerox spolykal za měsíc…
A taky jsem si vzpomněl, že po dvanácté mi v Limericku nic nejede… Takže šup k jízdnímu řádu a ejhle! Poslední busisko z Airportu v Shannonu odjíždí o půlnoci a do Limericku přijíždí kolem půl jedné ráno. Nicméně toto je možnost pouze teoretická… Zavírací směna u McDonald’s končí mnohdy kolem půl druhé a 30 km domů se mi šlapat skutečně nechce.
Naštěstí mi opět vyšel Washanta vstříc a směny až do úterka mi prohodil tak, abych mohl jezdit do práce busem. Což v praxi znamenalo, že jsem vycházel se sluchátky svého iPoda na uších kolem deváté ráno a domů se vracel po půl desáté večer. Jediná možnost… 🙂
Je celkem jasné, že tudy cesta nevede. Tím spíše, že stále nade mnou visela hrozba nočního přesunu kolem Bunratty a pod Woodcock Hillem ve středu, kdy mi zavíračka z nějakých důvodů vyměnit nešla….
Vraťme se ovšem k Aeroxu, který byl od pondělního rána na operaci u Toma Meskella…
Rozhodl jsem se, že už ho nechci a i kdybych se musel stěhovat do Shannonu (což bych učinil pouze s krajní nechutí), střelím ho. I nabídl jsem Aeroxe Tomovi k prodeji v jejich obchodu a Tom řekl “Yes, no problem…”
A tak, v sobotu o přestávce, jsem učinil další z mnoha rozhodnutí, které se poněkud vymykají z mých předešlých zásad (kdo mě zná, bude se asi docela divit, pokud vydrží číst dál). Zkrátka a dobře…. začal jsem si hledat nějakou ojetou a levnou káru, kterých kolem mě tady jezdí nikoli tři, ale min. sedmnáct prdelí. Na carzone.ie je celkem slušný výběr, ale já nějak nevěřím internetovým bazarům a navíc, nejsa doposud držitelem zlaté Mástrkárd, jsem poněkud limitován cenou. Takže když u nás byl v sobotu večer Denis, nenápadně jsem se ho optal, jesti neví o nějakém smól číp kár. K mému úžasu odpověděl, že nejen, že ví, ale že mi ho sám chtěl už jednou nabídnout!
Slovo dalo slovo, přetrpěl jsem další tři dny busových potěšení (ale náhodou musím přiznat, že večerní návraty autobusem do Limericku bývají vcelku příjemnou zkušeností. Autobusy totiž používá Bus Eireann nové, pohodlné a tichoučké. Skoro se mi až vstávat nechtělo) a v úterý večer mi před domem zaparkovala červená Corsa s Denisem za volantem a já se mohl seznámit se svým novým autínem.
Ještě v noci jsem si zařídil přes Internet povinné ručení s plným krytím u AIB, tedy banky, ve které mám účet, a co nejdříve musím zjistit jak je to se silniční daní, protože ta mi platí jen do konce listopadu.
Ve středu ráno jsem zabalil motorkářskou krycí plachtu a bundu a zajel k Tomovi pro šek za Aeroxe, čímž jsem prozatím přerušil svou dráhu skútristy. Helmu jsem si ale nechal, Yamaha Majesty 400 totiž nadále zůstává mým snem…
Je čtvrtek večer, já se koukám z okna na střechu malé červené ojetinky a přemýšlím, jak dlouho mi asi to štěstí vydrží. Doufám a přeji si, aby to bylo aspoň půl roku.

PS: Vypisuji konkurz na jméno pro moje autíčko… Návrhy mi pište do komentářů a výherce vyberu sám. Jako odměnu mu pošlu pohlednici ze Sixmilebridge. Možná… 😀

Opel Corsa

Advertisements

11 comments on “Moraváček v zemi za duhou, část 9.

  1. To já bych to viděl na RedBull a nebo, pokud nemáš rád reklamy (což pokud vím nemáš), tak třeba RedDragon, ale to zas česky nezní nic moc. Taky by ušlo RedHot (samozřejmě Linux). Lumír

  2. Zdá se, že projevy konzumní společnosti jsou v Irsku zatím přece jen četnější než v ČR. V nejbližším desetiletí to stihne i nás – nebojím se. Když denně sleduji naše děti školou povinné, chápu to jako předurčenost. K Tvým pěkným, vtipným slohovým cvičením mám jedinou výhradu, a to pravopis. Nejmarkantnější je to při častém používání názvu národností, protože ať je to Čech, Polák, Francouz nebo Maďar, píší se s velkým písmenem, dokonce stejně jako Ir. Říkám-li jedinou výhradu, pak lžu. Mírně bych omezil četnost výskytu vulgarismů, ačkoli vulgarismus funkčně užitý mívá zpravidla vysokou účinnost (ETA). Chudák maminka se při čtení Tvých textů musí červenat. Závěrem Ti přeji spoustu šťastně ujetých megametrů se svým “novým” šípem. Můj typ na jeho pojmenování zní: “Red devil”, respektive “Redík” jako deminutivum (zdrobnělina).

  3. Vida, firemni barvy, jeste chybi zluty vodotrysk a „My boss is clown.“ Treba by jsi z McD mohl vyrazit nejaky sponzoring? Nebo modifikovat motor na olej z fritovacich peci?

  4. To Paedar: Už jsem o něčem takovém uvažoval…. No dobře, neuvažoval… ale kdo mě zná tak potvrdí, že jsem toho schopen… 🙂
    Fritovací olej negativní… není to diesel…
    To All: ad 1) Končím konkurz… Vybrané jméno je Redík. Díky brácho! 😀
    ad 2) Těším na na vás od 4. prosince u nás na rodné hlíně. Budu tam týden…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s