Drajvtrú kydink

Stávají se různé věci na drive thru v Ennis. Divné, ještě divnější a velmi divné, některé směšné a některé veselé. Dokonce i některé hezké, ale těch je málo. A to je dobře, člověk by si na to zvykl, a to nedělá dobrotu. Několik vzorových objednávek za všechny: (pro přesnější představu čtenářovu uvádím přepis anglické konverzace s přiloženým pokusem o český překlad) Celý příspěvek

Reklamy

Cesta tam a zase zpět, poněkolikáté

To se takhle jednou mrknul hobit na aerlingus.com, aby zjistil, zda nějaký Nazgúl neletí do vnitrozemí a hele, za dva měsíce nějaký letěl. I zabookoval si milý hobit místo hnedle za ušima a začal se nezřízeně těšit.

Den míjel den. Hodina odcházela jedna za druhou a všechny upadaly rychle do ztracena. Hobitovi se zdálo, že čím víc se blížil den odletu, byly dny delší a i ty zpropadené hodiny upadaly do ztracena pomaleji než zhulený elf. Celý příspěvek

Hladký návrat

Čekání před naloděním

Vzhledem k tomu, že znovu sedím na přední palubě v baru na lodi Oscar Wilde, myslím, že moje druhá cesta Evropou se pomalinku chýlí ke konci.
Zpětný průjezd Polskem, Německem, Belgií, Holandskem a Francií proběhl přímo nudně hladce, ačkoli oproti předchozí cestě to byla změna více než vítaná. Vyjelo se kolem šesté z matičky Ostravy, když ještě předtím opustila naše město moje drahá smutná polovička na cestě sice kratší, ale zato po kolejích.
Doprovodil jsem ji až na nástupiště, jak se sluší a patří, a pak jsem nabral v centru Weslyho. Po další hodince už se tedy vyplulo směr Polsko. Celý příspěvek

In Bruggs

Beffroi

Den první
Tak je to tady. Vypluli jsme.
Sice jsme nejdříve absolvovali téměř okružní cestu Irskem, viděli jsme hrad v Cashel, jak by vypadal, kdyby ve čtrnáctém století měli hliníkové lešení a igelit a opravovali ho, cestou skrz Tipperary jsme měli možnost konstatovat, že ještě dlouhá cesta mu zbývá do toho, aby bylo hezké, a grilované speciality za městečkem Carrick On Sur nám zpestřily jídelníček, což nám stačilo až do Rosslare. Celý příspěvek